Vlhké kukuřičné zrno - pohled z praxe

V zemědělské praxi pracuji více než 20 let. Před několika lety jsem se stal externím spolupracovníkem poradenské služby KWS, dnešní KWS OSIVA s.r.o., dál ale pracuji v zemědělské akciové společnosti Zemaspol v Uherském Brodě. Mám větší možnost orientovat se v problematice poradenství, distribuce, marketingu a reklamy kolem jednoho ze vstupů do výroby, ale principy těchto činností jsou obecné. Jejich znalost pak napomáhá při třídění a posuzování informací, zboží, kterého je zdánlivě nadbytek a hrne se ze všech stran, ale skutečnost je jiná.

 Nezávislé a kvalitní informace jsou vzácné. Chemické , osivářské, výrobní i prodejní organizace používají stále více standardních  marketingových metod ke zvýšení prodeje. Běžné jsou spotřebitelské soutěže, balíčky zboží, slevy, akce, benefity, dárky. Značné množství informací prezentované  v odborném tisku jsou skrytou reklamou, výzkumné úkoly jsou řešeny  na zakázku firem či za jejich peníze, firemní semináře vrcholí sebejistými rauty. Mezi agronomy už neprobíhá taková výměna poznatků a zkušeností jako dříve, ať už z důvodu nedostatku času  nebo konkurence. Rychlý vývoj zemědělských technologií však vyžaduje neustálé osvojování   nových znalostí, které umožňují efektivní řešení problémů praxe. Poradenská  služba KWS si za cíl své práce vždy kladla dodat svým zákazníkům kvalitní osivo s „přidanou hodnotou“informací,jejichž zdrojem jsou projekty poradenské služby a databáze výzkumu mateřské firmy.Rozvoj jedné z technologií výroby krmiv a žádost mého  kolegy ing. Prokeše mě vedly k napsání těchto řádků.

     V převážné řadě podniků dosud přetrvává způsob řízení, kdy za polní práce odpovídá agronom, a za živočišnou výrobu zootechnik. Jejich zájmy a kompetence se setkávají při výrobě a užití vlastních krmiv. Toto setkávání však bývá často střetem. A důvod?  Zpravidla nedostatek informací o možnostech a potřebách druhého, nejasnost záměru, neznalost technologického procesu nebo nepružnost při řešení konkrétních situací.

     Před několika lety byla oprášena při výrobě objemných krmiv z kukuřice technologie LKS. Rostoucí užitkovost skotu si vyžádala koncentrovanější krmivo. Problém nastal, když o toto krmivo projevili zájem chovatelé bez vlastních výrobních technologií a provozovatelé služeb, v zájmu   využít své technologické linky, prodloužili období sklizně LKS do naprosto nevhodných sušin. Výsledky a následné škody ve stádech tomu odpovídaly. Z LKS  se stala málem riziková záležitost a zemědělci o ni ztratili zájem.

     Vzápětí se objevuje nová technologie – tentokrát nejen pro skot s vysokou užitkovostí, technologie sklizně vlhkého zrna. V zemích původu je tato technologie v podstatě nezbytností, klimatické podmínky, neustále rostoucí ceny energií při sušení obilovin a možnost využívat pozdnější a výkonnější  odrůdy jsou primárním důvodem pro tento způsob sklizně. Zlepšení krmné dávky a možnost používat toto krmivo v různých krmivářských technologiích  pak dalším důvodem.  V našich klimatických podmínkách může mít opodstatnění zejména ve vlhčích  vyšších polohách, při maximalizaci výnosu energie zrna u kukuřice, z důvodu rychlejšího uvolnění pozemků při sklizni nebo při řešení krmivářských problémů u dojnic, případně jako součást technologií krmení zejména prasat.

     Provozovateli této technologie jsou zatím převážně podniky služeb. Ty mají základní cíl – co nejvíce tun, hektarů – co největší zisk. V souznění s výrobci konzervantů , kdy dávky jsou doporučovány na tzv. „jistotu“u tak hodnotného a v konečném důsledku i drahého produktu.

     Vzhledem k rostoucí potřebě této technologie, ať už odůvodněné či vyvolené poradenstvím a tlakem výrobců zařízení a konzervačních látek, jsou ceny za tuto technologii vysoké. Jen cena  mačkání vzrostla za 3 roky o 60-70 %. Při započtení ztrát plodiny sklizené za vlhka na poli a ztrát při krmení, v případě dodavatelského provedení a vyšších dávek konzervantu, můžeme s úspěchem pochybovat o ekonomice ve srovnání s dosoušením např. kukuřičného zrna s vlhkostí kolem 25-28 % ve vlastní sušičce. Tato technologie přináší do zemědělského podniku organizační  komplikace, obtížná je volba termínu vzhledem k nenaplánovatelnosti počasí i postupu dodavatelské firmy. Zájemci o tuto technologie  /mnohé špičkové podniky ji plně akceptovaly a zařadily do svých výrobních procesů/ by měli být seznámeni nejen s výhodami, ale i riziky technologie výroby vlhkého zrna kukuřice. V čem spočívají?

     Je dobré vědět už na jaře, před volbou pozemku a hybridu , zda chceme sklízet na vlhké zrno. Někdy se podnik rozhodne až před sklizní! Pak jsou ztráty a rizika zpravidla   daleko větší. Plochu plánujeme s ohledem na plochy kukuřice na siláž, případně suché zrno tak, aby bylo širší časové okno pro sklizeň vlhkého zrna. Výnos dosahuje v závislosti na ranosti, vlhkosti a úrovni pěstovaní až 150-160 q/ha .Požadavek na maximálně vyrovnaný porost při sklizni je by měl vést k výběru nejlepšího pozemku, pečlivé přípravě a výsevku spíše na dolní doporučené hranici.Přesné setí, kvalitní osiva a následná ochrana spolu s hnojením by měly zabezpečit nejen vysoký výnos, ale hlavně vyrovnanost. To je jediná možnost prevence ztrát.

Při volbě hybridu můžeme využít v dané oblasti spíše pozdnější hybridy, kdy maximalizujeme výnos delší vegetační dobou, nebo naopak využít volného času  dodavatelů, sklidit dříve a pozemky v klidu připravit pro osev ozimé pšenice. Nezapomeňme, že počasí se směrem k vyššímu datu  zpravidla zhoršuje. Ohled bereme i na předpokládaný termín sklizně siláže a výběr silážních hybridů. Preferujeme hybridy, které dobře uvolňují zrno při výmlatu, ale přitom lépe „drží“ vodu v zrně. Při sklizni kontrolujeme síta kombajnů, zbytky zaschlých blizen je dovedou dokonale ucpat, přičemž různé hybridy se chovají velmi odlišně. Sklízejme raději bez spodních sít, příměsi a nečistoty v tomto případě ničemu nevadí. Je dobré sledovat v době dozrávání, jak se chová náš vybraný hybrid s ohledem na volbu v příštím roce.

     Vlastní sklizeň je organizována buď s mačkáním na poli nebo s mačkáním v meziskladu. Při mačkání na poli je nutné používat vyvážecí vůz z důvodu maximálního využití kombajnů. V případě nedostatku či přetlaku kombajnů lze využít i kombinaci metod. Menší množství /200-300 t/ doporučuji dělat z meziskladu, zrno se za dobu uskladnění /max.24 hodin/ neznehodnotí , využijete vlastní kombajn a počasí, děláte na jistotu.

 Větší objemy se mačkají na poli, pak hrozí přerušení a odklad kvůli počasí.

 Pokud vlhkost zrna klesne pod 35 %, důsledně kontrolujte intenzitu mačkání, obsluhy mají tendenci k zvyšování výkonu linek a mačkač bývá zpravidla limitující stroj. Při dalším poklesu vlhkosti je nutné nejen intenzivně mačkat, ale i zvýšit množství konzervantu, případně přidávat vodu nebo se rozhodnout a nemačkat!

 

Je třeba počítat i s tímto rozhodnutím a předem si stanovit hranice, za které už nepůjdeme. Eliminujme rizika sklizně výběrem hybridů s tím, že ztráty při sklizni mohou být vyšší, ale pozitiva technologie je musí minimálně nahradit. Nepřistupujte na zvyšování výkonu linky z obav o nedokončení plánovaného objemu v případě zhoršení počasí. Nedokonalé mačkání nenahrazujte zvyšováním dávky konzervantu, cena zde roste příliš rychle. Měli bychom dokázat rozlišit produkt z hlediska délky uskladnění. Pro zimní spotřebu plánujme výrobek s vyšší sušinou, případně nižší dávkou konzervantu, nebo použijme levnější probiotický konzervační přípravek . Pro spotřebu v letním období chtějme produkt co nejkvalitnější.

 

Vlhké zrno uskladňujeme převážně ve vacích, skladovat je možné i v halách nebo silážních žlabech menších rozměrů. Sklad volme s ohledem na celkové množství, ale i na předpokládaný odběr. Máme-li možnost volby  průměru vaku, volme tento s ohledem na předpokládaný odběr co nejmenší. Dokonalá péče o odběrné místo,čistota a zakrývání po odběru musí být samozřejmostí.

 

Ve svém příspěvku zmiňuji praktické aspekty výroby vlhkého zrna kukuřice, tedy problémy, s nimiž se každý zájemce o tuto technologii setká. Na dodavatelských firmách je, aby zajistily informační servis z hlediska technologie, vhodných hybridů, možnosti využít např. levnější konzervační látky, a rozpracovaly užití vlhkého zrna v krmných dávkách.Záleží jen na nich ,jak tento prostor využijí. 

Vězte, že tato technologie pracuje často v mezních podmínkách a ne vždy musí být jednoznačným ekonomickým přínosem. Znalost všech souvislostí, prevence rizik a jasné užití produktu může vést k zisku výrobce i spotřebitele tohoto produktu. Poslední poznámka: zkusili jsme cca 50 tun mačkat corn-crackerem na řezačce Claas Jaguar 850. Jednoduchá násypka místo stolu, výkon srovnatelný s mačkačem, dávkování konzervantu bez problémů přes řezačku, narušení zrna srovnatelné /vizuálně/ s mačkáním mačkačem RO-MILL. Možná to stojí za úvahu……

 

Ing.Lubomír Mrázek

Zemaspol Uherský Brod a.s.