Využití kukuřice na výrobu bioplynu

Seminář se konal v hotelu Klas, kam byli pozváni významní pěstitelé kukuřice z celé České republiky. Obsah semináře jako celek se dá rozdělit do tří částí. V první části informovali účastníky konference ing. Zdeňka Románková a ing. Karel Prokeš ze společnosti KWS OSIVA s.r.o. Informace se týkala problematiky pěstování hybridů kukuřice vhodných pro zpracování na bioplyn a probíhajícího šlechtitelského programu zaměřeného na speciální hybridy s vysokým výnosem hmoty (biomasy) z hektaru plochy. Ing. Prokeš upozornil přítomné, že při produkci kukuřice na výrobu biomasy nelze přistupovat k této plodině extenzivně a myslet si, že není třeba dodržovat veškeré zásady agrotechniky, na které jsou pěstitelé zvyklí u kukuřice určené na siláž či na zrno. Genetický potenciál rostlin nikdy nevyřeší negativní vlivy agrotechnických zanedbání a špatné výživy rostlin. Pokud však spojíme kvalitní genetickou výbavu s precizností při pěstování, můžeme očekávat nárůst výnosů biomasy ze stávajících cca 12 t/ha až na 30 t/ha ve 100% sušině. Probíhající šlechtitelské programy se snaží využít předností kukuřice z různých částí naší planety a žádoucí vlastnosti spojit do optimálního hybridu. Takový hybrid má při dlouhém dnu v evropských pěstitelských podmínkách dosahovat vysokého vzrůstu a velké produkce biomasy, má být odolný vůči chladu a suchu a mít pevné stéblo. Toto zadání se šlechtitelům KWS již podařilo splnit!!! Hybridy Cingaro a Gavott, produkty výzkumu KWS, jež jsou zemědělské veřejnosti známy už v současnosti, mají výše uvedené vlastnosti, a díky nim jsou vhodné na siláž i na výrobu bioplynu. Stejné vlastnosti mají rovněž hybridy, k jejichž registraci dojde v následujících letech, proto je také bude možno použít k oběma účelům, jak k silážování, tak k výrobě bioplynu.

 

 

 

Druhou část semináře zahájil ing. Petr Dlouhý ze společnosti HZT Technik. Ing. Dlouhý ve své přednášce představil zařízení, ve kterých se zpracovává organická hmota na bioplyn, a vysvětlil jejich funkci. Je zde možnost použít buď jednoduchý, nebo dvouvěžový fermentátor. Pro generování bioplynu je dvouvěžový fermentátor vhodnější, neboť umožňuje plynulou regulaci nastartování fermentačního procesu na základě přepouštění mezi primárním a sekundárním fermentátorem. Přednášející rovněž objasnil výtěžnosti plynu z jednotlivých komodit připadajících v úvahu pro zpracování na bioplyn. Po příspěvku ing. Dlouhého následovala přednáška p. Radima Hrůzy z Energetické agentury Vysočiny. Pan Hrůza navázal na předcházejícího lektora a doplnil jej o některé další zajímavosti. Zdůraznil, že k dispozici jsou nejenom vertikální fermentátory (jímky), ale že existují také fermentátory horizontální, jež jsou sice zpočátku nákladnější na investice, ale z hlediska dlouhodobého využití pro výrobu bioplynu se ukazují jako ekonomičtější. U horizontálních fermentátorů dochází k lepšímu využití celého jejich prostoru a rovněž délka fermentace je zde kratší. Radim Hrůza dále uvedl informaci, že převážná část dosavadních zájemců o výstavbu bioplynových stanic projevila zájem o zařízení s výkonem 500 kWh. Přítomní byli rovněž upozorněni na úskalí, jež mohou nastat při vyřizování financování, a přednášející nabídl možnost úzké spolupráce s jím zastupovanou agenturou.

 

 

 

Poslední částí semináře bylo vystoupení ing. Marka Broma z Krajského úřadu Vysočina, jenž rozebral jednotlivé možnosti financování z dotačních titulů Evropské unie a ČR. Seznámil auditorium s různými aspekty končícího rozpočtového období Evropské unie a se skutečností, že je již značná část prostředků vyčerpána. Účastníci přednášky byli dále upozorněni na to, že určitou příležitostí, jež může vést k získání větších dotací pro vybudování a zprovoznění bioplynových stanic, jsou aktivity prováděné společně s obcemi. Takové řešení s sebou rovněž přináší lepší možnosti pro odbyt tepla, které vzniká při výrobě elektrické energie.

 

 Všichni účastníci semináře získali během jednoho dopoledne veškeré dostupné informace nezbytné pro rozhodnutí o případných investičních akcích týkajících se výstavby bioplynových stanic. Tyto stanice jsou jednou z možností, jak využít zemědělské produkce pro nepotravinářské účely. Výhodou jsou přitom garantovaný odbyt a předem stanovená prodejní cena, jež se pohybuje od minimální hodnoty 2,98 Kč/kWh. Uvedená minimální cena je zaručena po dobu 15 let od uvedení do provozu a měla by se valorizovat dle podmínek stanovených Energetickým regulačním úřadem. Rovněž distributoři elektrické energie se dosud chovali seriózně a nabízejí dodavateli platbu ve výši cca 0,07 Kč/kWh za stabilizaci elektrické sítě v koncových bodech rozvodů. Ekonomiku provozu může výrazně zlepšit, budou-li na odběratele tepla (byty, haly, sušárny atd.) napojeny kogenerační jednotky, kde by docházelo k využití odpadního tepla, které vzniká, když je bioplyn spalován pro výrobu elektrické energie.

 

 

Ing. Josef Maňásek, KWS Osiva s.r.o.