Není siláž jako siláž aneb jak nakrmit bioplynovou stanici

Nebudu se zabývat problematikou technologií ani doporučovat jaký je optimální výkon bioplynové stanice ale spíš bych chtěl upozornit na problematiku správného „krmení“ bioplynové stanice tak, aby byl její výkon co nejvyšší a rovněž aby byla výroba elektřiny a tepla ekonomická.

 

Je mnoho možností, jak docílit výroby bioplynu z organického materiálu, který se cíleně pěstuje nebo jeho zdrojem je organický odpad určený pro další zpracování ( kejda, hnůj, kafilerní zbytky atd.). Každý si musí spočítat, co je pro jeho bioplynovou stanici ekonomické a čemu se může přizpůsobit při pěstování. V sousedním Německu, kde je dnes asi nejvíce bioplynových stanic, se pěstují různé plodiny pro výrobu bioplynu. Pěstuje se GPS obilovin, slunečnice, čirok, polocukrovka ale jednou z nejefektivnějších plodin pro výrobu bioplynu je v dnešní době kukuřice.

 

Společnost KWS OSIVA s.r.o. se již několik let zabývá problematikou vhodnosti jednotlivých hybridů kukuřice pro výrobu bioplynu. Naše mateřská organizace v Německém Einbecku se začala již před sedmi lety zabývat cíleným výzkumem a šlechtěním jednotlivých hybridů pro produkci bioplynu. V KWS Maize GmbH začali jako první na světě se šlechtitelskou prací na šlechtění hybridů kukuřice na bioplyn.

 

Na začátku bylo třeba vytýčit cíle, kterých je třeba dosáhnout pro kvalitní hybridy kukuřice na výrobu bioplynu. Byly úvahy, že by se použilo kvalitních silážních hybridů, kterých má společnost KWS ve svém portfóliu široké zastoupení ale zjistilo se, že silážní hybridy není možné využít pro efektivní produkci bioplynu. Šlechtitelé tedy začali se šlechtěním nových hybridů kukuřice, které dosáhnou vysokého výnosu hmoty s nízkým výnosem škrobu a rovněž budou odolné chladu a tolerantní k suchu. Tento nelehký šlechtitelský cíl se změnil v program, který dnes již má jedny z prvních konkrétních výsledků.

 

Hybridy KWS v České republice, které jsou dnes k dispozici pro speciální využití k pěstování na výrobu bioplynu, dosahují na ÚKZÚZ výnosů až 23 t suché hmoty po hektaru. Cílem je dosáhnout výnosového potenciálu 30 t suché hmoty po hektaru. Tyto hybridy mají nižší podíl škrobu ve hmotě, protože pohotový škrob je pro výrobu bioplynu ve fermentoru nevhodným zdrojem energie. Může docházet k acidózním jevům, které mohou způsobit snížení výkonu bioplynové stanice až po její úplné zastavení. Fermentace kukuřičné siláže v bioplynové stanici probíhá odlišným způsobem než je tomu v zažívacím traktu přežvýkavců. Pokud vezmeme za příklad dojnice, tak zde prochází siláž zažívacím traktem cca 24 hodin ale siláž vložená do fermentoru bioplynové stanice je zde 40-100 dnů. Proto potřebujeme jiné vlastnosti u kukuřice pro výrobu bioplynu než jaké upřednostňujeme ve výživě zvířat !!!

 

Jedním z hybridů KWS, které jsou cíleně šlechtěné na výrobu bioplynu je hybrid Atletico. Hybrid Atletico je vysoce vzrůstný bohatě olistěný třílíniový hybrid, který je odolný k chladu a tolerantní k přísuškům. Na výborných stanovištích dosahuje špičkových výnosů (cca 23 t suché hmoty/ha). Jedná se o hybrid, který má nižší podíl škrobu v celkové hmotě a střední hodnoty ELOS a IVDOM, což ale vyhovuje právě požadavkům na fermentaci v bioplynové stanici.

 

 

Mezi hybridy přechodné pro využití ve výživě zvířat a výrobě bioplynu je možné zařadit hybrid GAVOTT, RONALDINIO, KWS 1393 popřípadě hybrid MERIDIEN. S nástupem GM hybridů je také možno využít hybrid KURATUS. Jde o hybrid kukuřice insekt-rezistentní, u kterého je využita technologie YieldGard^® Corn Borer, jenž je odolný proti zavíječi kukuřičnému. Tyto hybridy jsou kompromisem pro podniky, které jsou ve fázi plánování a počátku výstavby bioplynové stanice a potřebují si udělat siláž pro její případný provoz ale je možné, že tuto siláž budou ještě muset využít při krmení zvířat. Zde bych chtěl ještě upozornit na požadavky na rozdílnou strukturu hmoty pro výživu zvířat a provoz bioplynové stanice.

 

Firma KWS OSIVA je dnes považována za průkopníka ve šlechtění hybridů pro využití na bioplyn. V současné době máme mnoho poznatků od našich šlechtitelů a rovněž od našich kolegů, kteří se zabývají problematikou bioplynových stanic ve SRN. Vy, kteří jste navštívili naše Zimní konference, již víte, že jsme Vám schopní poskytnout ucelené informace pro optimální „krmnou“ dávku potřebnou pro Vaši bioplynovou stanici.

 

Ing. Josef Maňásek

KWS OSIVA s.r.o.